Živnost je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosazení zisku. V Česku provozování živností upravuje živnostenský zákon. Fyzická nebo právnická osoba, která chce živnost provozovat, musí získat živnostenské oprávnění pro danou činnost. Živnostenské oprávnění se od 1. 7. 2008 osvědčuje výpisem ze živnostenského rejstříku. Kromě výpisu mohou podnikatelům osvědčit živnostenské oprávnění i živnostenské listy a koncesní listiny, vydané před 1. 7. 2008, pokud jsou platné.
Maloobchod je způsob prodeje zpravidla menšího objemu zboží konečnému spotřebiteli - tedy obchod v malém měřítku. Protikladem maloobchodu je velkoobchod, který představuje prodej a distribuci zboží ve velkém měřítku, často právě do maloobchodní prodejní sítě. Za počátek maloobchodu lze považovat distribuci zboží prostřednictvím raných trhů, na kterých obchodníci odbývali své produkty řádově již před několika tisíci lety. Prostředí maloobchodu se vyznačuje vysokým stupněm hospodářské konkurence a významným tlakem na snižování spotřebitelských cen. Právě spotřebitelské ceny jsou v maloobchodu klíčovým nástrojem.
Velkoobchod je takový druh obchodu, který je prováděný ve velkém měřítku a který není primárně určen pro domácnosti nebo jednotlivé osoby. Může se jednat o obchod mezi přímými výrobci a dalšími obchodníky nebo o obchod mezi odbornými obchody, který nabízí konkrétní sortiment (jako např. stavebniny, elektro) a maloobchodníky.
Významnou roli však hrají i faktory, jako je lokalizace prodejního místa, umístění a stav prodejní jednotky, charakter zboží, jeho selekce a způsob prezentace, atraktivita a reputace prodejce a mnoho dalších. V současné době existuje řada nástrojů na podporu prodeje, jejímž studiem a aplikací se mj. zabývá vědní obor marketing. V rámci maloobchodu existuje řada nejrůznějších odbytových forem, jako je prodej v pultových prodejnách, samoobslužných prodejnách, supermarketech, hypermarketech, obchodních domech apod. Patří sem i tzv. podomní prodej, prodej prostřednictvím prodejních automatů, telefonu, internetu atd. Díky expanzi nových technologií, jako je internet, dochází k nárůstu tlaku na snižování spotřebitelských cen a urychlování distribuce zboží. To ovšem neplatí ve všech regionech a sortimentních skupinách.
Jako překladiště se označuje prostor, jehož je potřeba pro přeložení nákladu z nějakého dopravního prostředku na jiný (např. přístav je typickým překladištěm).
Cizím slovem sortiment vyjadřujeme odborný pojem používaný zejména v prostředí obchodu (maloobchod i velkoobchod). Jedná se de facto o zatřídění zboží (jeho rozdělení) do jednotlivých dílčích podskupin podle zvoleného hlavního kritéria, jímž je prakticky vždy hlavní účel výrobku resp. jeho hlavní užitná vlastnost (účel pro nějž byl vyroben). Toto zatřídění se provádí bez ohledu na další pomocná hlediska a dílčí kritéria. Ve velkém supermarketu můžeme dnes zcela běžně koupit i stovky druhů červeného vína, všechny tyto druhy červeného vína v jedné prodejní jednotce (a to bez ohledu na jeho faktickou jakost, kvalitu, cenu, zemi původu, ročník, vinorodou oblast, výrobce, balení, množství cukru, velikost lahve či krabice apod.) řadíme jej do jednoho a téhož sortimentu - zde tedy do sortimentu červeného vína. Obdobným způsobem lze v příslušné obchodní jednotce zařadit vlastně jakékoli jiné potravinářské i nepotravinářské zboží.