Slovem velkoobchod označujeme obchod prováděný ve velkém, tedy obchod prováděný ve větším měřítku, který není primárně určen pro koncového spotřebitele (domácnosti, jednotlivé osoby apod.). Velkoobchodní prodejní jednotky pak nejčastěji zásobují buďto jiná velkoobchodní zařízení nebo dodávají zboží do maloobchodní sítě. Jedná se tedy v převážné míře o obchod mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty na trhu. Obecně lze říci, že velkoobchodní ceny jsou vždy nižší než ceny maloobchodní, které jsou vždy zvýšeny o příslušnou maloobchodní marži (jenž tvoří faktický zisk koncové obchodní jednotky).
Charakteristika
Velkoobchodní jednotky mívají obvykle podobu velkých skladišť, skladů, úložišť surovin či překladišť zboží a materiálu, doplněné o nezbytné administrativní a provozní zázemí. Někdy bývají doplněny o maloobchodní prodejnu určenou jak pro místní obyvatelstvo a zaměstnance své firmy. Některá velkoobchodní zařízení mohou být také spojena např. s obchodními balírnami sypkých potravin, zařízeními určenými pro sušení zeleniny, dozrávání ovoce (např. banány), pražírnami oříšků, doplňkovou adjustáží zboží, apod. včetně dalších doplňkových technických služeb (např. doprava, logistika, manipulační technika, údržba apod.).
Dá se říct, že historicky první obchody byly založeny na maloobchodní bázi. Teprve intenzívnější zemědělská produkce umožnila přechod k velkoobchodní formě. Mezi tím existoval model, kdy si řemeslníci kupovali pomůcky, které potřebovali ke své práci, u jiných výrobců. Postupně ve středověku došlo ke vzniku manufaktur a rozvoji dělby práce a až v prvních desetiletích minulého století následuje rozvoj masové výroby a od 70. let dochází k intenzifikaci zemědělství. Další rozvoj se nese ve znamení marketingu, reklamy a prostředků, jež jsou určeny pro podporu prodeje.